1. ÚVOD

V první polovině osmdesátých let došlo k průkopnickému použití laseru v automobilovém průmyslu. V současné době používají laseru v sériové výrobě všichni renomovaní výrobci automobilů. V automobilovém průmyslu se dnes počítá nejen se stále vyššími požadavky na kvalitu a bezpečnost, ale také na maximální hospodárnost. Dále též spolehlivost pracovního postupu, jednoduchou manipulaci, a stále více se také dbá na kvalitu pohledových svarů.

Dalo by se říci, že používání laserových technologií s sebou nese posun obecného standardu ve výrobě vozů. Trend laseru ve světě zvolna stoupá a dnes snad již neexistuje automobilka, která by laser nějakým způsobem nezapředla do procesu výroby vozu. Obecně zde platí pravidlo, že čím větší je celková délka laserových spojů na určitém typu vozu, tím lépe. Laser se tak stal jakýmsi neoficiálním měřítkem prestiže automobilek ve výrobě autokaroserií.

Zjednodušeně řečeno-laserové spojování materiálů je mezi ostatními technologiemi spojování jako letecká doprava mezi ostatními druhy dopravy. S použitím laseru se pohybujeme ve zcela jiných sférách a možnostech. Nutno podotknout, že také ve zcela jiných cenových relacích. Otázkou zůstává, zda se použití laseru v daném prostředí při dané aplikaci vyplatí.

V České republice je dnes oblast výroby automobilů zastoupena jedině firmou ŠKODA AUTO a.s. náležící koncernu Volkswagen. Stejně jako ostatní prestižní světoví výrobci osobních automobilů i ŠKODA AUTO a.s. používá laserové technologie při stavbě karoserií vozů všech tříd. V současné době je v podniku zastoupeno především laserové pájení pátých dveří u všech typů vyráběných vozů. Jedná se zde o pohledový spoj. V pobočném závodu v Kvasinách se laserově svařuje díl střechy k dílu postranice. Místem svaru je tzv. střešní kanál viz. příloha č. 5.

Při jednání s podnikem ŠKODA AUTO a.s. mi vždy jeho zástupci ve všem vyšli maximálně vstříc. Spolupracoval jsem především s odděleními Plánování výroby vozu I a Plánování svařovny, dále oddělením kvality ve svařovně a také s lidmi z technologických laboratoří v závodu Mladá Boleslav. Podařilo se mi z různých částí karoserií získat vzorky všech technologií svařování a pájení, které jsou v současné době zařazeny do procesu sériové výroby ve ŠKODA AUTO a.s. Měl jsem také možnost využít ke svému bádání prostory a přístroje v technologických laboratořích ŠKODA AUTO a.s. Získal jsem tak přinejmenším dobrou základnu pro vlastní tvorbu této diplomové práce.

Cílem práce je pojednat o tom, jestli se použití laseru při spojování autokaroserií v sériové výrobě skutečně vyplatí a jestliže ano, tak kdy a za jakých podmínek. Chtěl bych zde srovnat výhody a nevýhody laserových technologií spojování s konvenčními dnes běžně používanými typy jako jsou MIG, CO₂ či bodové odporové svařování. Přitom se nebudu zabývat jen technologickými a technickými faktory ale také ekonomickými, protože ekonomická stránka věci má v praxi určující roli a vždy ovlivňuje vlastní nasazení nových perspektivních technologií jako je kupříkladu i laserování.

Obsahem praktické části práce bude interpretace výsledků metalografické analýzy, zkoušek tvrdosti a tahových zkoušek vzorků získaných ze svařoven ŠKODA AUTO a.s., závodů v Mladé Boleslavi a v Kvasinách. Konkrétně bych se chtěl zaměřit především na vyhodnocení jakosti spojů s ohledem na míru propojení materiálů, výskyt případných vad a vliv aplikovaného svařovacího cyklu na mikrostrukturu materiálu.

Na základě analýz provedených zkoušek by měl vzniknout seznam problémů, který by se stal podnětem pro zavedení náležitých inovací ve výrobě automobilů ŠKODA AUTO a.s.