d. MIG pájení

Metalografická analýza

Obr. 9-19: MIG pájení - zvětšení: cca 40x, lupa

Obr. 9-20: MIG pájení - zvětšení: 100x, tepelné ovlivnění struktury plechu

Obr. 9-21: MIG pájení - zvětšení: 400x, jehlicovitá morfologie ve středu kontaktu pájky

Obr. 9-22: MIG pájení - zvětšení: 400x, zjemněné zrno na okraji kontaktu pájky

Obr. 9-23: MIG pájení - zvětšení: 400x, promíšení materiálů + dutinka v pájce

Měření tvrodsti

Graf 9-10: MIG pájení - mikrotvrdost linie č. 1

Graf 9-11: MIG pájení - mikrotvrdost linie č. 2

Graf 9-12: MIG pájení - mikrotvrdost linie č. 3

Tahová zkouška

Graf 9-13: Tahová zkouška - MIG pájení

Obr. 9-24: MIG pájení - roztržení vzorku v základním materiálu

Na rozdíl od laserového pájení, MIG pájený spoj obsahuje bubliny v celém objemu pájky. Ukazuje to makroskopický snímek na obr. 9-19.

Ze stejného obrázku je také vidět, že zatečení pájky není opět optimální, i když je lepší než u laserem pájeného spoje. Je to způsobeno především nedokonale přizpůsobenou mezerou mezi plechy.

Mikroskopická metalografie jasně prokázala mnohem větší tepelné ovlivnění základního materiálu plechu v celé tloušťce (obr. 9-20) než bylo dosaženo u laserového pájeného spoje. U MIG pájeného spoje dokonce došlo k vytvoření jehlicovité morfologie zrna oceli plechu na přechodu pájka-ocel (obr. 9-21). Celkově však došlo ke zjemnění zrna plechu, takže nelze hovořit o jeho degradaci.

Tepelné ovlivnění je však po délce velmi nerovnoměrné a lokálně byla dokonce prokázána určitá míra natavení a promíšení materiálů oceli a pájky viz. obr. 9-23, čemuž je třeba se vyvarovat. Tyto nepříznivé vlastnosti zřejmě vznikly na základě lidského faktoru při ručním zhotovení posuzovaného vzorku.

Měření tvrdosti vzorku bylo vzhledem k nerovnoměrnosti tepelného ovlivnění měřeno ve více liniích. V plechu byl prokázán jistý gradient mikrotvrdosti HV1 směrem k pájenému difúznímu spoji, jak je patrno z grafů 9-10, 9-11 a 9-12, v souvislosti se zjemněním struktury základního materiálu a potažmo i míry tepelného ovlivnění.

Při tahových zkouškách došlo k přerušení základního materiálu plechu při hodnotě cca 280 MPa. Lze z toho usuzovat na nižší pevnost materiálu plechu než je pevnost pájky a také difúzního spoje. Průběh tahové zkoušky je znázorněn v grafu 9-13.

Ke zlepšení jakosti spoje lze doporučit vzhledem k výskytu bublin za přítomnosti ochranné atmosféry pouze důsledněji dbát na čistotu povrchů spojovaných plechů. Dalším vadám, v tepelném ovlivnění materiálů především, lze předejít také vyšší automatizací a použitím programovatelných robotů, kteří jsou schopní za daných parametrů dosáhnout spolehlivé reprodukovatelnosti. Stejně jako u laserem pájeného spoje lze dosáhnout lepší smáčivosti aplikací tavidla.